| Názov | Autor | Rok vydania | Vydavateľstvo | Popis |
|---|---|---|---|---|
| Paralelní světy | Michio Kaku | 2007 | Argo, Dokořán | Známý fyzik a zkušený popularizátor vědy Michio Kaku vykresluje ve své nejnovější knize fascinující a pozoruhodný obraz vesmíru, jak jej předkládá moderní fyzika na počátku 21. století. Ukazuje, že žijeme ve zlaté éře kosmologie: astronomické observatoře a družice poskytují záplavu unikátních dat, zatímco teoretikové čím dál odvážněji spekulují o zrození našeho světa, existenci paralelních světů, cestování v čase i o konečném osudu vesmíru. |
| Nové teorie všeho | John D. Barrow | 2008 | Argo, Dokořán | Po 17 letech od vydání Teorií všeho se autor vrátil ke své knize, která po českém vydání v roce 1996 vzbudila hodně pozornosti i u nás, aby ji doplnil o nové objevy a perspektivy. Prohlubujeobecný podklad hledání teorií všeho, které není jen záležitostí fyziků, ale i matematiků, informatiků, biologů a filozofů. |
| Hyperprostor | Michio Kaku | 2008 | Argo, Dokořán | Snad nejpevněji zakořeněnou představou o světě kolem nás je, že má tři rozměry. Vědecké revoluce však jdou vždy proti zdravému rozumu, říká Michio Kaku a připomíná, že většina lidí – a většina vědců – kdysi pokládala za naprostý nesmysl i teorii relativity a kvantovou fyziku. Zatím není v lidských silách existenci vyšších dimenzí empiricky prokázat, dá se však zkoumat, co by z jejich existence vyplývalo. Teorie hyperprostoru se podle autora může stát „teorií všeho“, po níž dlouhá léta neúspěšně pátral Einstein a která by sjednotila všechny známé přírodní zákony. Hyperprostor nás seznamuje s historií čtvrtého rozměru, přibližuje strunovou teorii, předkládá nejnovější vědecké poznatky a klade si i otázky o možnostech života v paralelních vesmírech. Kaku je proslulý vědec, poutavý vypravěč a vynikající popularizátor schopný jasně vyložit i ty nejobtížnější fyzikální modely. |
| Dále než Einstein | Michio Kaku a Jennifer Thompsonová | 2009 | Dokořán | Příběh fyziky je komplikovaný a dobrodružný. Po staletí se fyzikové noří stále hloub do tajemství přírody, vyvíjejí nové přístroje, které pomáhají některá tajemství rozluštit a jindy zas vedou k objevení nových záhad. Ve dvacátém století se tento příběh nesmírně zrychlil. Vědci pronikli do hlubin vesmíru i k subatomárním stavebním prvkům hmoty. Definovali, jaké síly vládnou mikrokosmu i makrokosmu, a ukázali, jak se jedna odvozuje z druhé. Pak ale narazili na záhadu, která až dosud všem pokusům o objasnění vzdoruje: jak sjednotit gravitační sílu s jadernými interakcemi a elektromagnetismem? Fyzikové už dlouho rozpracovávají tzv. teorii strun, která by snad mohla být cestou k definitivnímu sjednocení. Vznik, vývoj, půvab i úskalí této teorie srozumitelně vysvětluje Michio Kaku, známý fyzik a popularizátor vědy, ve spolupráci s novinářkou Jennifer Thompsonovou. |
| Bez počátku a konce | Paul J. Steinhardt a Neil Turok | 2009 | Paseka | Dva renomovaní vědci prezentují ve své knize odvážnou vizi kosmu, jež bere vítr z plachet tradiční teorii velkého třesku. Podle jejich smělé kosmologie je zrod vesmíru jen jednou fází z nekonečného cyklu kolizí mezi naším vesmírem a paralelním světem. Tuto svou teorii – teorii cyklického vesmíru – dokládají novými poznatky z astronomie, částicové fyziky a teorie superstrun. Podle nich nezačal ve velkém třesku čas, velký třesk je jen jakýmsi mostem v nekonečném opakování cyklů evoluce, jež doprovázel vznik nové hmoty a zrod nových galaxií, hvězd a planet. Teorie cyklického vesmíru může vyřešit záhady kosmu. |
| Budoucnost prostoročasu | Stephen W. Hawking a kolektív | 2009 | Mladá fronta | Krátký úvod do historie fyzikálních teorií spojených s prostoročasem od Richarda Price, teoretika z oddělení fyziky na University of Utah, připravuje jeviště pro vědecká objasnění a myšlenky známých vědců. Igor Novikov, ředitel Centra pro teoretickou astrofyziku v dánském NORDITA, pojednává o cestování v čase a objasňuje, jak se vyhnout paradoxům při cestování do minulosti. Stephen Hawking, profesor matematiky v Cambridge a jeden z nejznámějších vědců na světě, ukazuje, proč je takové cestování nemožné. Kip Thorne se pokouší cestovat do budoucnosti za pomoci astronomie gravitačních vln. Poslední dva eseje se poněkud odlišují od ostatních, protože nepodávají vědecká vysvětlení. Timothy Ferris, vynikající novinář a popularizátor vědy, vypráví, jak je nezbytné a zároveň obtížné popularizovat vědu. Alan Lightman, přední fyzik se zálibou v psaní, má zkušenost s vědeckou i uměleckou tvorbou, je oprávněn ve svém eseji srovnávat tyto dva rozdílné typy kreativity. |
| Paláce | Janice Andersonová | 2009 | Perfekt | Kniha opisuje a bohato ilustruje sto najkrajších palácov sveta. Nie je to učebnica palácovej architektúry, hoci konštrukčné metódy a architektonické štýly hrajú veľkú rolu v príbehu každého paláca. Kniha skôr dáva paláce do sociálneho a historického kontextu, ukazujúc, ako miestne zvyky a tradície, ale aj náboženstvá a rastúca moc panovníkov a kráľov, vládcov a kniežat rozhodovala o návrhoch, stavebných štýloch a výzdobe palácov. Táto výpravná publikácia zahŕňa iba tie stavby, ktorých stav umožňuje ponúknuť ich návštevníkom dostatočnú predstavu o tom, ako vyzerali, keď boli obývané. Väčšina palácov pochádza z Európy. Kniha však venuje pozornosť aj palácom Stredného východu, islamského sveta, Indie, juhovýchodnej Ázie, Číny a Japonska. Krásu palácov v srdci Európy približuje čitateľom v poslednej kapitole doc. Ing. arch. Jana Pohaničová, PhD. Predstavenie obdivuhodných architektonických stavieb v Čechách a na Slovensku je zároveň poslednou zastávkou na zaujímavej ceste spoznávania palácov v rôznych kútoch sveta. |
| Kvantová teorie nikoho nezabije | Marcus Chown | 2010 | Kniha Zlín | Chcete pochopit základní principy vesmíru, v němž žijeme? Chcete se dozvědět, jak je možné, že se celé lidstvo vejde do jediné kostky cukru? Proč každé vaše nadechnutí obsahuje atom, který vydechla Marilyn Monroe? Proč v nejvyšším patře budovy stárnete rychleji než v přízemí? Kvantová teorie, obecná i specifická teorie relativity, velký třesk, pravděpodobnostní vlny, kvantová „zapletenost“... To vše, slovy Jiřího Grygara, v podání „autora s mimořádným smyslem pro paradoxy a provokace všeho druhu (...), který umí čtenáře doslova přikovat ke svému textu.“ |
| Fyzika nemožného | Michio Kaku | 2010 | Argo, Dokořán | Ještě před stoletím si byli vědci jisti, že věci, kterými dnes člověk běžně disponuje, jako třeba laser, televize či atomová bomba, jsou fyzikálně neuskutečnitelné. Kaku ve své knize zkoumá, nakolik už věda pokročila a nakolik jsme se přiblížili realizaci technologií, jež zatím fungují jen ve science-fiction. Ukazuje, jak lze optiky a elektromagnetismu využít k simulaci neviditelnosti; jak zdokonalení magnetické rezonance možná pomůže číst lidské myšlenky; jak využití supravodičů, nanotechnologií a elektrického pole třeba člověku umožní vyslat za hranice zemské atmosféry ne raketu, ale výtah, jak o tom psal A. C. Clarke. |
| Pyramidy - kódy života | Vladimír Babanin | 2010 | Eugenika | Pyramidy byly postaveny podle určitých principů, které jsou při bližším zkoumání zarážející. Matematické poměry, které dávají pyramidám charakteristický tvar, nebyly zvoleny náhodně nebo esteticky, ale zodpovídají životně důležitým fyzikálním, chemickým či biochemickým vzorcům. Do pyramidálních staveb byl dokonce vložen matematicky vyjádřený genetický kód... |