| Názov | Autor | Rok vydania | Vydavateľstvo | Popis |
|---|---|---|---|---|
| Veľký plán | Stephen Hawking a Leonard Mlodinow | 2011 | Slovart | Autori sú svetovo uznávaní teoretickí fyzici a ich knihy sú aj u nás prekladané a populárne. Táto osvedčená dvojica špičkových svetových popularizátorov pútavým spôsobom nastoľuje najpodstatnejšie otázky našej existencie a miesta človeka vo vesmíre. Zaoberajú sa úvahami o úlohe a podstate zákonov v prírode, o ich objavovaní a overovaní. Sú tu brilantne zhrnuté otázky, nad ktorými určite rozmýšľa každý inteligentný tvor (existuje Boh; prečo je tu niečo a nie nič; aký má zmysel život a naša existencia; platí Darwinova evolúcia; existuje umelá inteligencia; a pod.).Kniha je nesmierne pútavá a zrozumiteľne tlmočí fundamentálne otázky nášho bytia a vesmíru. |
| Vesmír v orechovej škrupinke | Stephen W. Hawking | 2011 | Slovart | Jeden z najvplyvnejších mysliteľov našej doby, Stephen Hawking, je intelektuálny idol, známy nielen pre dobrodružnosť svojich myšlienok, ale aj pre jasnosť a vtip, s ktorými ich vyjadruje. V tejto novej knihe nás Hawking zavedie k hraniciam teoretickej fyziky, kde pravda je často zvláštnejšia ako výmysel, aby nám laickým jazykom vysvetlil princípy, ktorými sa riadi náš vesmír. Podobne ako mnohí z komunity teoretických fyzikov, profesor Hawking hľadá odhalenie svätého grálu vedy – nepolapiteľnú Teóriu všetkého, ktorá leží v srdci kozmu. Postupným a často hravým štýlom nás sprevádza svojím výskumom, aby odhalil tajomstvá vesmíru – od supergravitácie k supersymetrii, od kvantovej teórie k M-teórii, od holografie k dualite. Berie nás k neprístupným hraniciam vedy, kde teória superstrún a p-brán môže skrývať definitívny kľúč k tejto skladačke. A dovoľuje nám vstúpiť za kulisy jedného zo svojich najvzrušujúcejších intelektuálnych dobrodružstiev, keď hľadá „spojenie Einsteinovej všeobecnej teórie relativity s myšlienkou Richarda Feynmana o viacnásobných históriách do úplnej zjednotenej teórie, ktorá opíše všetko, čo sa deje vo vesmíre“. Profesor Hawking nás s prekypujúcim temperamentom, na ktorý sme uňho zvyknutí, pozýva na neobvyklú cestu priestoročasom. Mnohovravné štvorfarebné ilustrácie pomáhajú pri vysvetľovaní tejto cesty do fantastickej krajiny divov, kde sa častice, brány a struny pohybujú v jedenástich rozmeroch; kde sa čierne diery vyparujú a miznú, berúc svoje tajomstvo so sebou; a kde prvotné kozmické semeno, z ktorého vyklíčil náš vlastný vesmír, bolo len malým orieškom. Vesmír v orechovej škrupinke je základným čítaním pre každého, kto chce porozumieť vesmíru, v ktorom žijeme. Podobne ako jeho dvojča, kniha Stručné dejiny času, nás zoznamuje so vzrušením, ktoré pociťuje vedecké spoločenstvo pri odhaľovaní tajomstiev kozmu. |
| Budoucnost prostoročasu | Stephen W. Hawking a kolektív | 2009 | Mladá fronta | Krátký úvod do historie fyzikálních teorií spojených s prostoročasem od Richarda Price, teoretika z oddělení fyziky na University of Utah, připravuje jeviště pro vědecká objasnění a myšlenky známých vědců. Igor Novikov, ředitel Centra pro teoretickou astrofyziku v dánském NORDITA, pojednává o cestování v čase a objasňuje, jak se vyhnout paradoxům při cestování do minulosti. Stephen Hawking, profesor matematiky v Cambridge a jeden z nejznámějších vědců na světě, ukazuje, proč je takové cestování nemožné. Kip Thorne se pokouší cestovat do budoucnosti za pomoci astronomie gravitačních vln. Poslední dva eseje se poněkud odlišují od ostatních, protože nepodávají vědecká vysvětlení. Timothy Ferris, vynikající novinář a popularizátor vědy, vypráví, jak je nezbytné a zároveň obtížné popularizovat vědu. Alan Lightman, přední fyzik se zálibou v psaní, má zkušenost s vědeckou i uměleckou tvorbou, je oprávněn ve svém eseji srovnávat tyto dva rozdílné typy kreativity. |
| Mimozemšťané | Steven M. Greer | 2019 | Práh | Je to největší tajemství 20. století, o kterém se média bojí mluvit a vědci seriózně přemýšlet. Veřejnost je udržována v klamu, aby jako slepé stádo hleděla jinam. -- Sueneé, 2017 Tato kniha tak přináší překvapující zjištění o největším zakrývání pravdy v novodobé historii lidstva. Nové zázračné technologie jsou už k dispozici a mohou zabránit globální ekologické katastrofě. Už žádná těžba fosilních paliv, už žádný benzín, uhlí, jaderné elektrárny nebo spalovací motory. Blížíme se konci jedné velké éry. Ale podaří se na této cestě k lepšímu uspořádání světa pozvednout hlas pravdy a překonat odpor mocných vlivových skupin? Dr. Steven M. Greer je na poli ET/UFO jednou z vůdčích autorit. Úřadujícím americkým prezidentům, členům Kongresu, ředitelům CIA a DIA i mnoha dalším světovým vůdcům a vojenským velitelům poskytl k tomuto tématu souhrnné informace. Má kontakt na stovky vědců, civilistů i vládních a armádních činitelů, kteří mají prověrky Nad přísně tajné (Above Top Secret) s možností přístupu k Zatajovaným projektům se zvláštním přístupem (USAP). Lidstvo se začne chovat rozumně, až když vyčerpá všechny dosavadní možnosti. Jan Werich Jen aby už nebylo pozdě! |
| Neznámý vesmír v 10 kapitolách | Stuart Clark | 2017 | Nakladatelství Universum | Aktuální příručka o vesmíru a o tom, jak nás naše poslední objevy o hlubokém kosmu nutí přehodnocovat, co o něm vlastně víme a co ne. Dne 21. března 2013 zveřejnila Evropská kosmická agentura mapu zbytkového záření po velkém třesku. Snímek hledí do hlubin vzdálených v prostoru 440 triliard kilometrů a v čase 13,8 miliard let, a prakticky nelze pořídit lepší. Vesmír nikdy nespatříme do větších podrobností. Jde o skvělý výsledek moderní kosmologie, avšak hrozí, že otřese téměř vším, co jsme si mysleli, že o vesmíru víme. Kniha Neznámý vesmír se zabývá otázkami, jež musíme zodpovědět, pokud chceme skutečně porozumět světu, v němž žijeme. Bude zapotřebí opravit slavné Newtonovy zákony přitažlivosti? Jsou temná hmota a temná energie pouze našim zdáním? Můžeme se někdy dozvědět, co se dělo před velkým třeskem? Co se nachází na dně černé díry? Existují kromě našeho vesmíru ještě i vesmíry jiné? Existuje čas? A nemění se nám kdysi stálé fyzikální zákony před očima? |
| Strážca pokladu | Štiavnický Ján | 1978 | Východoslovenské vydavateľstvo košice | Historický román pre mládež, odohrávajúci sa na Gelnickom hrade v čase vlády Bebekovcov... |
| O původu času - Konečná teorie Stephena Hawkinga | Thomas Hertog | 2023 | Dybbuk | Nejbližší spolupracovník Stephena Hawkinga ve své knize představuje poslední myšlenky o vesmíru této intelektuální hvězdy našeho věku. Jedná se o dramatickou revizi teorie, kterou Hawking předložil ve své Stručné historii času. Snad největší otázkou, kterou se Stephen Hawking během svého neobyčejného života snažil zodpovědět, bylo, jak mohly ve vesmíru vzniknout podmínky tak dokonale příznivé pro život. Tato záhada vedla Hawkinga ke studiu vzniku vesmíru pomocí velkého třesku. Jeho raná práce ale narazila na nepřekonatelnou překážku, kdy by podle předpovědí matematiky mnoho velkých třesků vytvořilo multivesmír, v němž by většina vesmírů byla příliš bizarní na to, aby se v nich mohl objevit život. Společně se svým přítelem a spolupracovníkem Thomasem Hertogem pak Hawking dvacet let na katedře teoretické fyziky v Cambridgi vyvíjeli novou teorii vesmíru, která by mohla vysvětlit vznik života. Prostudovali přitom extrémní kvantovou fyziku kosmických hologramů a vydali se daleko do minulosti, až k našim nejvzdálenějším kořenům, aby s překvapením objevili hlubší úroveň vývoje, v níž se fyzikální zákony proměňují a zjednodušují, až mizí částice, síly, a dokonce i samotný čas. Tento objev je přivedl k převratné myšlence: fyzikální zákony nejsou vytesány do kamene, ale rodí se a spoluvytvářejí společně s jimi řízeným vesmírem. S blížícími se posledními Hawkingovými dny zveřejnila dvojice teorii, navrhující radikálně nový darwinistický pohled na vznik našeho vesmíru. Kniha O původu času nabízí pozoruhodnou novou vizi zrodu vesmíru, která zásadně mění způsob přemýšlení o našem místě v kosmickém řádu, a nakonec se může ukázat jako Hawkingův největší vědecký odkaz. Hertog detailně přibližuje Hawkingovu filozofii jdoucí "shora dolů", která je založena na zjištění, že veškeré kvantové chování je podmíněné existencí pozorovatele, a tvrdí, že fyzika není nezávislá na lidském měření a pozorování: "Vytváříme vesmír ve stejném smyslu, jako vesmír vytváří nás." Jakkoli jeho pozorování zatím zůstává v teoretické rovině, Hertogovy průkopnické myšlenky v sobě nesou potenciál převrátit tradiční pojetí příčinnosti a fyzikálních zákonů vzhůru nohama. |
| Všetko o vesmíre | Timothy Ferris | 2005 | Remedium | Čo vieme o vesmíre na začiatku XXI. storočia? Je toho iste viac, než sa dá vmestiť do jednej knihy. Profesor Timothy Ferris sa jednako pokúsil zostaviť akýsi prehľad, sumu najdôležitejších vedomostí. Jeho kniha sa napriek obsiahlosti témy a vysoko špecializovanej problematike súčasných kozmologických a astrofyzických teórií usadila na vrchných priečkach rebríčkov knižných bestsellerov a svojmu autorovi zabezpečila svetoznámosť. |
| Nový kvantový vesmír | Tony Hey a Patrick Walters | 2013 | Argo | Poutavý a zasvěcený úvod do jedné z nejvlivnějších teorií 20. století určený laikům a založený na příkladech z každodenního života. Máme před sebou knihu, jež na základě středoškolských znalostí dokáže pomocí v podstatě nematematického výkladu zprostředkovat vhled do základních principů, jimiž se řídí kvantový svět. Autoři se zabývají rovněž oblíbenými kvantovými paradoxy a dávají čtenáři na výběr několik možných vysvětlení. Důležitost kvantové teorie vysvitne i v souvislosti s nadcházející nanotechnologickou revolucí, která bude zřejmě v tomto století určovat směr rozvoje technologií a spolu s kvantovou kryptografií a kvantovými počítači se přiblíží až na samou hranici snů z oblasti vědecko-fantastické literatury, jíž ostatně autoři vyhradili celou jednu kapitolu v závěru knihy. Srozumitelný a živý výklad je doprovázen četnými pečlivě zvolenými fotografiemi a přehlednými diagramy. Tato působivá a propracovaná kniha je nepochybně čtivým dárkem pro všechny zájemce o tajemnou a lákavou kvantovou teorii. |
| Neznáme dejiny | Viktor Timura | 2021 | Nitrava | NEZNÁME DEJINY? Áno, sú to dejiny, ktoré sú oveľa bohatšie na udalosti ako tie, ktoré poznáme. Dejiny ľudstva začínajú objavením sa človeka. Lenže na našej planéte je množstvo artefaktov a stôp po vyspelých civilizáciách, ktoré siahajú ďaleko pred objavenie sa dnešného človeka a nejaký čas na našej planéte boli aktívne. Nevieme koľko bolo pred nami na planéte vyspelých civilizácií z vesmíru, ani kedy. Stopy po nich siahajú do miliónov a azda aj miliárd rokov. Patrí to do dejín? Zaiste. Pre nás sú to však zatiaľ neznáme dejiny. Sú to dejiny, ktoré majú kozmické súvislosti a v mnohom po objavení sa človeka ovplyvnili vývoj našej ľudskej civilizácie. Preto by sme ich mali poznať. Začína pre nás nová, kozmická éra, či si to uvedomujeme alebo nie. Človek je prvá bytosť s vedomým bytím, ktorá má pôvod na planéte Zem. Mal by preto poznať čo sa na Zemi odohrávalo, aké udalosti prebiehali pred ním, kedy to bolo a kto bol ich aktérom. Aj o tom je táto kniha... |