Václav Havel byl zasvěcen do zednářské lóže v roce 1968 při svém pobytu v USA. Do lóže byl uveden Arthurem Millerem, prezidentem světového PEN-klubu, Židem a bývalým americkým komunistou, spisovatelem a dramatikem.
Je dobré si to Československo z roku 1990 a po něm připomenout. A to v širších souvislostech. Jednalo se o zločinný a plánovaný bazarový výprodej národního bohatství do rukou mezinárodního židovského kapitálu. Stejný proces probíhal ve všech státech Střední a Východní Evropy.
Citáty z níže uvedených prací:
„Židé a zednáři podnikli po řízených převratech v roce 1989 masivní, frontální útok na mocenské pozice ve všech státech Střední a Východní Evropy včetně Ruska. Zmocnili se všech klíčových postavení v politice, financích, hospodářství, justici, masových médiích a kultuře“ (M. Dolejší, 1992).
Zachovejme pro potomstvo alespoň několik jmen předních Židů v klíčových postaveních té doby: V. Havel, V. Klaus, V. Dlouhý, T. Ježek, J. Tošovský, P. Pithart, J. Dienstbier, P. Rychetský, Z. Jičínský, M. Žantovský, J. Ruml, L. Dobrovský, P. Bratinka, J. Stráský, J. Zieleniec, K. Dyba, P. Tigrid, J. Skalický, A. Baudyš, J. Kalvoda, I. Pilip, J. Lux, K. Kühnl a další. Mezi jmenovanými je také několik exponentů výhradně židovského zednářského řádu B’nai B’rith!
„V parlamentu je cca 11% Židů a cca 23% zednářů. V senátu je cca 18% Židů a cca 22% zednářů. Ostatní poslanci jsou zcela bezcenní a bezvýznamní lidé, ovládaní a řízení zmíněnou organizovanou menšinou“ (Miroslav Dolejší, 1999).
Kdo má stále ještě iluze o „demokracii“ jako výrazu svobodné vůle lidu, měl by se ve vlastním zájmu nad citovanými slovy i předkládaným kritickým pojednáním zamyslet.
(Citováno z díla Jaroslava Voříška; Pražský politický proces 1994 ve věci Týdeníku Politika)
Československo je tradiční pevností židovského vlivu v Evropě, a proto vždycky vzbuzovalo nelibost v křesťanské části Evropy (Rakousko, Maďarsko, Polsko, Německo, Itálie, Španělsko, Portugalsko, atd.). Nyní znovu obnovená symbióza Izrael – Československo může způsobit mnoho potíží, zejména se státy východní Evropy, které jsou (svým obyvatelstvem) protižidovské.
Z bezvýznamného člověka a průměrného spisovatele Václava Havla vytvořila světová reklama nákladem cca 13 milionů US dolarů osobu, nazývanou světovým spisovatelem, králem filosofů, evropským politikem, největším žijícím humanistou, atd. Jeho osoba garantuje investorům a věřitelům politickou úlohu Československa v Evropě a i jinde, podle potřeby. Nikoli náhodou v jednom ze svých prvních prohlášení Havel nabídl své zprostředkování mezi Židy a Araby, i když to vzbudilo posměch. Přesto je jeho úloze přizpůsobováno všechno, co je nutné, včetně vnitřního politického režimu státu: osobní presidentský režim, podřízenost KSČ, vytváření jediné politické výkonné armády OF, zničení jakékoli opozice, která by byla schopna jeho budoucí politiku korigovat, atd. Také proto jsou jeho zahraniční poradci téměř výlučně sionisté nebo Židé.
Proto Havel obnovil v Československu všechny židovské společnosti a přislíbil transfer Židů z Ruska přes Československo, obnovil zednářské lóže, jejichž členy se stali téměř všichni vyvolení členové Charty 77 a Občanského fóra, vlády a diplomatického sboru. … Průnik mezinárodních souvislostí v politice V. Havla se projevuje v hospodářské a ústavně právní destrukci Československa.
Rychlá varianta hospodářské reformy V. Klause způsobí hospodářský a sociální rozvrat, jehož cílem je podstatné snížení hodnoty národního majetku a jmění. Krycím cílem je konvertibilita čs. měny. Zahraniční investoři a potenciální věřitelé vyčkají poklesu hodnoty národního majetku (znehodnocení uzavíraných továren apod.), protože to sníží ceny, za které potom, v druhé fázi, tento majetek skoupí. Rovněž bude dosaženo poklesu ceny pracovní síly prostřednictvím nezaměstnanosti. Velmi značné úspory obyvatelstva budou likvidovány postupným zdražováním a odčerpány prodejem státních obligací, dluhopisů, akcií podniků, které se později zhroutí a hodnota cenných papírů bude anulována. Úspory soukromých podnikatelů, investované do pořizování provozních prostředků, budou později (z velké části) likvidovány jejich zhroucením na trhu jimi produkovaného zboží a služeb.
(Miroslav Dolejší; Analýza 17. listopadu 1989)