Ohlédneš se zpět a uvědomíš si, že jsi nikdy opravdu nežil.

Říkali vám, že život je jednoduchý: choď do školy, měj dobré známky, získej diplom a pak každý den pracuj za mzdu, která tě neosvobodí, ale udrží tě v pasti.

Moderní otroctví zabalené do pohodlí.

Dost na přežití, ale ne dost na únik.

Od dětství jsi byl naprogramován, abys nemyslel, ale poslouchal; abys nevytvářel bohatství, ale vyměňoval svůj čas za mince, aby jsi živil stroj mocných, těch, kteří postavili tuto matici.

Nechtějí, abys byl bohatý; chtějí tě unaveného, sotva naživu, ale příliš vystrašeného, abys přestal.

A když tvé tělo... když tvá duše otupí, dají ti důchod — příliš málo, příliš pozdě.

Ohlédneš se zpět a uvědomíš si, že jsi nikdy opravdu nežil.

Byl jsi jen další baterií, která udržovala jejich svět.

Skutečná otázka je, kdy se probudíš. 🔥🔥🔥
Návrat na začiatok stránky

Návrat na zoznam článkov
Osobná stránka kuzila.eu – autor Miloš Kužila © 2018. Kontaktovať ma môžete cez E-mail alebo Telegram